Státní závěrečná zkouška je komplexním ověřením schopnosti samostatně vypracovat v písemné podobě bakalářskou práci na zadané téma systematickým a nezávislým způsobem a zvolený postup při zpracování bakalářské práce obhájit. Státní závěrečná zkouška je současně komplexním ověřením získaných znalostí
Státní závěrečná zkouška je komplexním ověřením schopnosti samostatně vypracovat v písemné podobě bakalářskou práci na zadané téma systematickým a nezávislým způsobem a zvolený postup při zpracování bakalářské práce obhájit. Státní závěrečná zkouška je současně komplexním ověřením získaných znalostí v daném studijním programu.
Úspěšným absolvováním studenti prokáží schopnost samostatně zpracovat zadané téma bakalářské práce z daného studijního programu, bakalářskou práci úspěšně prezentovat a obhájit způsob jejího zpracování a dále obstát v následné odborné diskuzi na téma vycházející z okruhů studijního programu. V rámci zpracování bakalářské práce, její prezentace a obhajoby a odborné diskuzi studenti prokáží schopnosti vyjadřovat své myšlenky písemně a ústně, předepsanou formou a v jasné struktuře. Současně prokáží, že jsou schopni identifikovat klíčové poznatky, klást je do vzájemné souvislosti a aplikovat je na řešení reálných problémů souvisejících se studijním programem.
Státní závěrečná zkouška začíná obhajobou bakalářské práce, v jejímž rámci student prezentuje sledovaný problém a stanovené cíle bakalářské práce, ve stručné podobě zhodnocuje současný stav poznání, charakterizuje metody a postupy použité v bakalářské práci, představuje odborný rozbor sledovaného problému a formuluje vlastní závěry bakalářské práce. Následuje hodnocení bakalářské práce vedoucím a oponenty práce, student má následně možnost se k hodnocení vyjádřit, přičemž student zodpovídá doplňující otázky. Na obhajobu bakalářské práce navazuje ověřování znalostí ze studijního programu formou odborné diskuze. V rámci odborné diskuze je ověřováno, zda znalosti studenta odpovídají profilu absolventa studijního programu a současně zda je student schopen propojovat získané znalosti (zejména z okruhů uvedených níže) s tématem své bakalářské práce nebo mezi sebou navzájem a aplikovat je na řešení praktických problémů v oblastech studijního programu. Státní závěrečná zkouška bude v rámci odborné diskuze ověřovat znalosti a jejich vztahy zejména z následujících okruhů: Okruhy za část KFUA 1. Účetnictví: základní charakteristika; metodické prvky účetnictví. Regulace účetnictví v ČR, vazba na mezinárodní harmonizaci. 2. Koncepční rámec účetního výkaznictví: cíle účetního výkaznictví; uživatelé; základní předpoklady a principy; rozdíly ČÚP a IFRS. 3. Účetní závěrka: účetní výkazy a jejich vzájemné vazby. Výroční zpráva. Ověřování a zveřejňování účetní závěrky a výroční zprávy v ČR. 4. Oceňování ve finančním účetnictví: hlavní oceňovací základny a jejich omezení; vliv na vypovídací schopnost účetní závěrky. 5. Rozvaha: struktura; hlavní položky (dlouhodobá hmotná a nehmotná aktiva, finanční aktiva a dluhy, zásoby, obchodní pohledávky a dluhy, rezervy); významné rozdíly ČÚP a IFRS. 6. Výsledovka: struktura; hlavní položky a mezisoučty; účelové a druhové členění nákladů; významné rozdíly ČÚP a IFRS. 7. Výkaz peněžních toků: struktura; hlavní položky; metody sestavení. 8. Vlastní kapitál (struktura a odlišnosti podle typu účetních jednotek), rozdělování výsledku hospodaření, výkaz o změnách ve vlastním kapitálu. 9. Cizí měna v účetnictví. 10. Účetní zachycení přímých a nepřímých daní. Základní principy odložené daně. 11. Možnosti a limity využití informací z účetní závěrky uživateli; předpoklady využití účetních dat pro potřeby finanční analýzy. 12. Základní principy účetnictví jednotek veřejného sektoru. Okruhy za část KMU 1. Předmět manažerského účetnictví a jeho vztah k účetnictví finančnímu. Úloha a postavení controllera v podniku. Vymezení hlavní výdělečné činnosti podniku a její vztah k dalším činnostem. 2. Měření a řízení výkonnosti podniku z pozice vlastníků kapitálu a managementu. Kritéria manažerského účetnictví pro řízení nákladů a zisku. 3. Vymezení a členění nákladů pro potřeby hodnotového řízení, jejich přednosti, omezení a oblasti využití. 4. Základní vztahy mezi objemem výkonů, náklady a ziskem (úlohy CVP) a jejich využití v řízení. 5. Analýza odchylek mezi standardními a skutečnými hodnotami. 6. Zobrazení procesu tvorby výkonů v účetnictví. Obsah a struktura výsledovky v manažerském účetnictví ve vztahu k úlohám, které se řeší. Vliv ocenění vytvořených výkonů na hospodářský výsledek. 7. Obsah a struktura kalkulace nákladů výkonů ve vztahu k úlohám, které manažerské účetnictví řeší. 8. Metody a principy sestavení kalkulace. Alokace nepřímých nákladů. 9. Rozpoznání a zobrazení vztahů mezi středisky a pojetí výnosů v manažerském účetnictví. Hospodářský výsledek podniku a středisek, vzájemný vztah a vypovídací schopnost. 10. Postavení rozpočtu nákladů v systému plánů a rozpočtů. Základní etapy sestavení rozpočtové výsledovky a její vztah k předběžné kalkulaci výkonů a rozpočtům nákladů středisek. 11. Rozpočty nákladů středisek a kontrola jejich dodržení. 12. Účetní informace pro řízení po linii odpovědnosti. Využití hodnotových kritérií při řízení odpovědnostních středisek. Okruhy za část KFOP 1. Podstata, úkoly a oblasti finančního řízení podniku. Cíle podniku. Racionální a iracionální chování investorů. 2. Vnější prostředí podniku. Vliv daní na finanční řízení podniku. Rozdělování výsledku hospodaření. 3. Čas a riziko ve finančním řízení podniku. 4. Řízení dlouhodobých aktiv a rozhodování o investicích. Čistá současná hodnota, vnitřní výnosové procento, prostá doba návratnosti, diskontované náklady projektu. 5. Řízení pracovního kapitálu a jeho složek. Řízení cash flow podniku. 6. Řízení zdrojů financování a základní charakteristika jednotlivých Vlastní kapitál a IPO. Cizí kapitál. Kapitálová struktura a základní přístupy k její optimalizaci. Vážené průměrné náklady kapitálu. 7. Finanční analýza podniku. Zdroje informací pro finanční analýzu. Výroční zpráva. Metodické základy. Rozdíl mezi účetním a ekonomickým vnímáním aktiv a pasiv pro posouzení finančního zdraví podniku. 8. Prostorová a srovnávací analýza jako nástroj pro vyhodnocení finančního zdraví podniku. 9. Poměrové finanční ukazatele (rentability, nákladovosti, obratovosti, produktivity práce, likvidity, finanční stability) a jejich interpretace. Pyramidální soustavy ukazatelů, rozklad rentabilitních ukazatelů. 10. Finanční plánování podniku, zásady, koordinace a metody. Odlišnosti v dlouhodobém a krátkodobém finančním plánu. Vztah finančního plánování k rozpočtu a ke controllingu. 11. Finanční ulazatele tvorby přidané hodnoty pro vlastníky. 12. Základní přístupy k oceňování podniku a hmotného majetku. Metoda DCF entity a metoda tržního porovnání. Tržní versus investiční hodnota.
Používej Markdown: ## Nadpis, **tučně**, `kód`, - odrážky, > citace