1UCN_12 — Státní závěrečná zkouška

O předmětu

Státní závěrečná zkouška je komplexním ověřením schopnosti samostatně vypracovat v písemné podobě diplomovou práci na zadané téma systematickým a nezávislým způsobem a zvolený postup a dosažené výsledky při zpracování diplomové práce obhájit. Státní závěrečná zkouška je současně komplexním ověřením získaných znalostí v daném studijním programu.

Co se naučíš

Úspěšným absolvováním studenti prokáží schopnost samostatně zpracovat zadané téma diplomové práce z daného studijního programu, diplomovou práci úspěšně prezentovat a obhájit způsob jejího zpracování a dále obstát v následné odborné diskuzi na téma vycházející z okruhů studijního programu. V rámci zpracování diplomové práce, její prezentace a obhajoby a odborné diskuzi studenti prokáží schopnosti vyjadřovat své myšlenky písemně a ústně, předepsanou formou a v jasné struktuře. Současně prokáží, že jsou schopni identifikovat klíčové poznatky, klást je do vzájemné souvislosti a aplikovat je na řešení reálných problémů souvisejících se studijním programem.

Obsah předmětu

Státní závěrečná zkouška začíná obhajobou diplomové práce, v jejímž rámci student prezentuje zadaný problém a stanovené cíle diplomové práce, zhodnocuje současný stav poznání, charakterizuje metody a postupy použité v diplomové práci, formuluje výsledky analýzy sledovaného problému, které následně vyhodnocuje a případně k nim vyjadřuje svůj postoj v kontextu zadaného tématu diplomové práce. Následuje hodnocení diplomové práce vedoucím a oponenty práce, student má následně možnost se k hodnocení vyjádřit, přičemž student zodpovídá doplňující otázky. Na obhajobu diplomové práce navazuje ověřování znalostí ze studijního programu formou odborné diskuze. V rámci odborné diskuze je ověřováno, zda znalosti studenta odpovídají profilu absolventa studijního programu a současně zda je student schopen propojovat získané znalosti (zejména z okruhů uvedených níže) s tématem své diplomové práce nebo mezi sebou navzájem a aplikovat je na řešení praktických problémů v oblastech studijního programu. Státní závěrečná zkouška bude v rámci odborné diskuze ověřovat znalosti a jejich vztahy zejména z následujících okruhů: Část finanční účetnictví a auditing 1. Význam účetního výkaznictví pro rozhodování externích uživatelů, specifika účetního výkaznictví společností obchodovaných na burzách. Proces sestavení účetní závěrky, její obsah, zveřejnění a ověření. 2. Podstata a cíle auditu účetní závěrky. Informační asymetrie a její vztah k auditu. Reakce auditora na nesprávnosti v účetní závěrce, jejich formulace směrem k uživatelům účetní závěrky. Odlišnosti auditu účetní závěrky od ostatních ověřovacích služeb poskytovaných auditorem. 3. Právní úprava a regulace účetnictví v ČR a EU, role účetní harmonizace. Právní regulace auditu v ČR a EU. Regulace dohledu nad auditorskou profesí. Specifika auditu subjektů veřejného zájmu. 4. Koncepční rámec účetnictví (IFRS, US GAAP, české účetní předpisy): obsah, význam, důsledky pro běžné účetnictví a pro účetní výkazy. Specifika předpokladu trvání podniku u konsolidačních celků. Posuzování předpokladu trvání podniku při auditu individuální i konsolidované účetní závěrky. 5. Vybrané položky účetních výkazů (hmotná aktiva, nehmotná aktiva, finanční aktiva a závazky, zásoby, vlastní kapitál, výnosy, náklady, peněžní toky): účetní metody; vzájemné vazby; hlavní rozdíly ČÚP a IFRS. Specifika volby účetních metod v konsolidované účetní závěrce. 6. Základní způsoby spojování podnikových aktivit. Výchozí přístupy k zobrazení podnikových kombinací v účetnictví (metoda koupě, metoda nového začátku a metoda sdílení podílů) a jejich vypovídací schopnost z pohledu různých skupin uživatelů účetní závěrky. 7. Konsolidovaná účetní závěrka: vymezení konsolidačního celku, určení míry vlivu, vyloučení z konsolidace. Základní principy konsolidace k datu akvizice a konsolidace po datu akvizice. Vypovídací schopnost konsolidované účetní závěrky. Audit účetních závěrek skupiny. 8. Oceňování ve finančním účetnictví: základní modely; hlavní rozdíly mezi ČÚP a IFRS. Oceňování položek nabývané jednotky pro účely konsolidace účetních výkazů. Specifické položky v konsolidované účetní závěrce. 9. Vybrané problémy účetnictví fúzí a akvizic: účetní řešení vkladu a prodeje podniku, fúzí a jiných přeměn společností; hlavní rozdíly v právním a účetním pojetí; hodnocení poakviziční výkonnosti spojených jednotek. 10. Zachycení daňových dopadů podnikových kombinací v účetní závěrce. Odložená daň: základní principy vykazování odložené daně; metody výpočtu; specifika odložené daně v konsolidované účetní závěrce. Ověřování odložené daně auditorem; role experta při auditu (obecně). 11. Možnosti a rizika využití informačních a komunikačních technologií při vedení účetnictví, (elektronický) oběh dokladů, jejich zpracování a archivace. Průkaznost účetnictví v počítačovém prostředí, požadavky zákona o účetnictví na účetnictví vedené na počítači. 12. Podnikové výkaznictví na internetu. Sémantické strukturování údajů účetních závěrek na základě jazyka XML. Projekt XBRL, taxonomie, elementy taxonomie a jejich význam. Elektronické výkaznictví ESEF. 13. Specifika auditu účetních závěrek v počítačovém prostředí. Technická řešení sestavení konsolidované účetní závěrky. 14. Rizikový model auditu: vymezení auditorského rizika; vztah rizika a znalosti účetní jednotky a jejího podnikání; účetní odhady a jejich vztah k riziku; postup identifikace a vyhodnocení rizika materiální nesprávnosti; auditorské testy. 15. Výstupy činnosti auditora. Auditorská zpráva, její význam a struktura. Podmínky pro vyjádření jednotlivých druhů výroků a jejich interpretace uživateli auditorské zprávy. Zdůraznění skutečnosti, ostatní skutečnosti, klíčové záležitosti auditu, významná nejistota ohledně trvání účetní jednotky. Část manažerské informace 1. Vymezení, vývoj, pojetí a cíle manažerského účetnictví. Vztah manažerského účetnictví a controllingu k dalším disciplínám (finančnímu účetnictví, daním, finančnímu řízení). 2. Pojetí a členění nákladů a výnosů v manažerském účetnictví. 3. Alokace nákladů – metody a principy, vztah k řešení manažerských úloh. 4. Obsah a struktura kalkulace výkonů ve vztahu k úlohám, které manažerské účetnictví řeší. 5. Využití kalkulace při řízení nákladů výkonu s ohledem na časový horizont. 6. Využití informací o aktivitách a jejich nákladech pro hodnotové řízení. 7. Obsah a struktura výkazu zisků a ztrát ve vztahu k úlohám, které řeší manažerské účetnictví. 8. Význam plánů a rozpočtů pro řízení podniku, základní typy rozpočtů a přístupy k rozpočtování. 9. Hlavní podnikový rozpočet a jeho význam, obsah, struktura, způsob sestavení. 10. Manažerské účetnictví ve vztahu k odpovědnostnímu řízení. Organizační a ekonomická struktura podniku. Centralizace a decentralizace řízení. Základní nástroje – kalkulace, rozpočty, vnitropodnikové ceny. 11. Odpovědnostní střediska řízená na základě limitů (nákladová, výnosová, výdajová), jejich pravomoci, odpovědnost a výsledek hospodaření. 12. Odpovědnostní střediska řízená na základě ukazatelů výkonnosti (zisková, rentabilitní, investiční), jejich pravomoci, odpovědnost a výsledek hospodaření. 13. Informace manažerského účetnictví pro řešení úloh na existující kapacitě – typy, kritéria a metody řešení těchto úloh. 14. Analýza odchylek mezi skutečnými a předem stanovenými hodnotami. Základní typy odchylek a způsoby jejich zjišťování. 15. Stanování prodejních cen výkonů na základě nákladů a cílových veličin. Část finanční řízení podniku 1. Komplexnější finanční výpočty s úrokovou mírou a jejich využití v investičním rozhodování. 2. Riziko a jeho řízení v investičním rozhodování. Riziko portfolia, způsoby měření, zásada diverzifikace, efektivní hranice. 3. Dividenda, její vymezení a druhy. Dividendová politika, její vymezení a faktory. 4. Pojetí investic z podnikového hlediska. Kapitálové plánování, jeho pojetí, pojetí investic, cíle kapitálového plánování, investiční strategie, investiční projekty, jejich kategorizace, předinvestiční příprava. 5. Kapitálové výdaje a peněžní příjmy z investic, jejich modelování. 6. Pokročilé metody hodnocení efektivnosti investičních projektů. Charakteristika a konstrukce metod. Přednosti a omezení metod. Porovnání projektů s různými charakteristikami (různá doba životnosti, kapitálová omezení, vzájemně se vylučující projekty). 7. Vliv úrokových sazeb, daní, inflace na propočty finančních kriterií hodnocení investic. Vliv rizika na rozhodování o investičních projektech. 8. Finanční investice podniku. Diverzifikace rizika investic. Model oceňování kapitálových aktiv (CAPM). Interpretace a aplikace koeficientu beta ve finančním rozhodování. 9. Průměrné náklady kapitálu podniku a faktory je ovlivňující. Kvantifikace průměrných nákladů kapitálu. Možnosti využívání průměrných nákladů kapitálu ve finančním řízení. 10. Teorie optimální kapitálové struktury. Indiferentní kapitálová struktura. 11. Zdroje interního financování, jejich náklady a řízení. Výhody a nevýhody jednotlivých interních zdrojů. 12. Externí financování vlastním kapitálem, jeho náklady a řízení. Výhody a nevýhody. 13. Externí financování cizím kapitálem, jeho náklady a řízení. Výhody a nevýhody. 14. Leasingové financování. Pojetí, úloha, druhy leasingu. Leasingová cena, splátka, úročení, leasingový koeficient. Výhody a nevýhody leasingového financování. Hodnocení leasingu ve srovnání s úvěrem. 15. Financování rizikových investic a alternativní zdroje financování (podnikový výzkum a vývoj, start-upy, venture capital, mezaninový kapitál, crowdfounding).